Dutki journalista ja eará ámmáhat, maid váillahan sámeservodagas

Sámit leat viidásit skuvlejuvvon álbmot: mis leat láhkaáššedovdit, filbmadahkkit, giellačeahppit, ámmátdánsut, árbevieruid hálddašeaddjit… Muhto dattetge leat suorggit, main váilu sámejietna. Dán listui lean čohkken ámmáhiid, maidda mu mielas livččii dárbu nannedettiin sámeservodaga.

 

1. Báiki rabas: dieđiheaddji, sámediggi

Listtu vuosttas evttohus ii leat makkárge ođđa jurdagiid; das lea ságastallojuvvon sámeservodagas juo guhká, álmmolaččat maŋimustá ovddit sámediggeválggaid (Suomas 2015) oktavuođas. Sámedikki lahtut ja earátge leat čalmmustahttán dárbbu PR-olbmui, gean barggu váimmusis livččii dieđihit sámedikki barggus ja gulahallat olbmuiguin ja mediain. Su bargun livččii maid fuolahit neahttasiidduin ja das, ahte doppe gávdnošedje varraseamos beavdegirjjit, cealkámušat, sáhkavuorut ja dieđáhusat. Dát lea erenomáš dehálaš, vai sámit sáhttet oassálastit ságastallamii mearrádusain, mat čuhcet sidjiide. Buorre ovdamearkan dás lei Sáná-duoddara čuvgen 4.−5.12 100-jahkásaš Suoma gudnin. Vaikko sámediggi lei áššiš gulahallan bálgosiiguin, cealkámuš mearrádusas ii ihtán sámedikki neahttasiidduide easkka go 8.12 − golbma njeallje beaivve dáiddaprošeavtta maŋŋá.

Sivva dasa, ahte dieđiheaddji virgi ii leat ásahuvvon, ii leat váilevašvuohta gelbbolaš ámmátolbmuin. Sivva dasa ii leat maiddái ieš sámedikkis, mii lea cealkámušastis (28.9.2017) čalmmustahttán dárbbu ovddidit “gulahallama ja oktasaš áddejumi huksema”. Jagi 2018 bušeahttaevttohusas oidno, ahte sámediggi vuoruhuvvošii gulahallama 60 000 euroin oktiibuot  3 574 000 euro bušeahttaevttohusas.

Sámedikki jahkásaš bušeahtta dohkkeha riekteministeriija. Jagis 2017 doarjjaruhta sámediggái lei 1 497 000 euro, mas 80 % manná njuolga bargoveahkagoluide. Sámedikkis barget 20 fasta bargi. Oktageardán matematihkain rehkenastojuvvon eará doaimmaide dán jagis lea báhcán 300 000 euro. Sámediggi dárbbašivččii stuorát mearreruđa, vai dat berrešii ásahit dieđiheaddji báikki.

Dárbbu buoret gulahallamii sámediggi ákkastallá ná:

Almmolašvuohtaláhka deattuha hálddahusa gulahallamis rabasvuođa ja oassálastima. Oassálastin oaivvilda aktiivvalaš dieđiheame ovddalgihtii maiddái dakkár áššiin, mat gieđahallojuvvojit.

Čakčamánu cealkámušastis sámediggi obalohkái čalmmustahttá fuola das, mo čavga bušeahtta váikkuha sámiid ovddugohcimii ja vuoigatvuoidaide oassálastit mearrádusprosessii. Dieđiheaddji váilun váikkuha maid sámedikki profiilii, beaggimii. Dat bohciidahttá ártegis dovddu, ahte guovttelogi bargi ásahus ii leat guorus, muhto baicce jietnaheapme.

2. Báiki rabas: filosofa, intellektuella

Juohke servodagas leat muhtun dakkár jurddašeaddjit, geaid oaiviliid jerrojuvvo veháš mange oktavuođas. Dákkár olmmoš liiko fuobmášupmái, guorahallá áššiid čiekŋalit ja vuostálastá váldorávnnji iežas ákkaiguin. Dákkár olmmoš lea dárbbašlaš, go son máhttá gažadit áigái čadnon dábiid ja norpmaid. Intellektuella dovdomearkan lea iehčanasvuohta: su jurddašeame oktage ii ráddje olggobealde. Suoma servodagas dákkár sajádat lea addon muhtun vuorrásot skuvlejuvvon (almmái)olbmuide, geain leat sihke erenomáš attáldagat − ja buori mediahálddašandáiddut.

filosofa (512x640)
Sámefilosofa báiki lea rabas. Govva: Jovnna West.

Sámeservodagas dilli lea eará. Sápmelaš lea nu hárjánan servodatkritihkkii, ahte máŋgii orru sápmelaččaid ovdanbuktimat dego njuolga filosofalaš oahppogirjjiin. Liikká mis váilu dakkár servodatberošteaddji, gean oaiviliid olbmot livčče duohtaláhkai beroštuvvan gullat. Son ii livččii ovtta ášši bealušteaddji, muhto fáhttešii dáhpáhusain beliid, maid earát eai livčče fuobmán. Su deháleamos rolla livččii hábmet sámeservodaga siskkáldas jurddašeame áigeguovdilis fáttáin. Dákkár filosofa livččii lean dárbbašlaš ovdamearkka dihtii giđđat, go ságastallojuvvui plánain Suttesádjaga bohtalastinfitnus. Dávjá sámedáiddarat leat deavdán dán guoros sajádaga gažadettiin árvvuid, mat váikkuhit mearrádusaid duohken. Siskkáldas kritihkkii livččii eanetge dárbu ja sámefilosofa bargun livččii jearrat maid unohas gažaldagaid, maid sámit ieža eai álo nu liikošiige gullat.

3. Báiki rabas: duodjestylista

Dušše sámiin lea erenomáš diehtu ja dáidu duojis ja dan dulkomis. Dán dáiddu sáhtášii vel brándet nu, ahte sámeservodagas livčče muhtun stylistaduojárat, geain livčče čalbmi einnostit boahttevuođa gáktetreandaid ja geain livččii áššedovdámuš kommenteret gávttehasaid ja vel čilget, gos gáktretreandat bohtet.

niki rasmus
Duodjestylista livččii merken, ahte dán jagi Suoma presideantta iehčanasvuođabeaidoaluin bivnnuhis ivdni maiddái sámiid gaskkas lei petrolaivdni. Govas Niki Rasmus Kárášjoga gákti badjelis.

Sámeservodat dárbbašivččii muhtun duodjestylisttaid, geaid sáhtášii konsulteret ovdal stuorra sámedoaluid ja sin oainnuin maiddái sámemedia livččii beroštuvvan. Sámemedia sáhtášii gulaskuddat duodjestylistta oaiviliid das, makkár mearkkašupmi lei das, go dáiddar Outi Pieski lávkestii Presideantta šlohttii ládjogahpir oaivvis. Media leage stuorra rollas loktedettiin dihto olbmuid áššedovdi rollii, ja dás sámemediat sáhtášedje bargat roahkkadis válljejumiid: čeahpes duojárat goit eai váilo.

4. Báiki rabas: dutki journalista

Sámejournalismma historjá lea nu oanehaš, ahte eat leat vel ollán dan muddui, ahte mis livčče dutki journalisttat. Vaikko journalismma máilbmi lea ollu rievdán maŋimuš jagiid áigge, ain dán áigge stuorámus mediadáluin barget doaimmaheaddjit, geat barget guhká čielggadettiin dihto ášši. Suomas ovdamearkka dihtii Helsingin Sanomat -bláđi journalistta guovttos čielggadeigga, ahte dalá Helssega narkotihkkaossodaga poleshoavda lei ieš seahkánan narkotihka mafiamáilbmái ja jođihii narkotihkabusinesa. Dutki journalismabarggu geažil poleshoavda dubmejuvvui alimus duomuin Suoma láhkasystemas ja dán dási korrupšuvdna lea leamašan áidnalunddot dáhpáhus oarjemáilmmis.

Jus sámeservodagas livččii dutki journalista, jáhkán, ahte sus livččii oalle ollu bargu čielggadit ártegisvuođaid, mat orrot imašlaččat jávkamin álmmolaš ságastallamis. Ovdamearkka dihtii mu mielas orru ártet, ahte Helssega kulturguovddáš -fitnus ii leat gullon šat mihkkige: Man muttus plánat leat? Leago oktage šat bargamin dáinna fitnuin? Mii dáhpáhuvai 100 000 euro sierradoarjagii, man oahpahus- ja kulturministeriija juolludii? Ádden bures, manne dát ášši ii leat buoret čalmmustahttojuvvon. Ášši vuđolaš, dássebeallásaš guorahallan gáibidivččii máŋggaid vahkuid, jus ii mánuid, mannat vuos čađa buot dokumeanttaid ja dan lassin vel jearahallat olbmuid ja áššedovdiid, vai albma journalisttalaš čoahkkáigeasu áššis sáhtášii buvttaduvvot.

Go Deanu ođđa guolástansoahpamuš bođii fápmui dán jagi miessemánus, livččiimet dalle maid dárbbašan journalisttaid, geat livčče roggan dieđuid, mat váilojedje virggálaš dokumeanttain. Go Deanu árbevirolaš bivdovugiid ráddjejuvvojedje 80 proseantta, seamma áigge bartta oamasteddjiid vuoigatvuođat Deatnogáttes lassánedje. Dán dilis dutki journalista čielggadivččii juohke áidna stobu oamasteaddji ja jearašii, leatgo dáin olbmuin politihkalaš čanastagat válljagottiide ja ministeriijaide.

5. Báiki rabas: sámeáššiid ráđđeaddi, riekteministeriija, Suopma

Deanu guolástansoahpamuša oktavuođas lea boahtán dál čielgasit ovdan, ahte sámediggelága ráđđádallangeatnegasvuohta ii Suomas ollašuva. Suoma eiseválddiin ja virgeolbmuin ii leat diehtu, maid oaivvilda láhkaparagráfa, man mielde sámedikkiin ferte ráđđádallat ovddalgihtii áššiid birra, mat čuhcet viidásit sámiide Sámis. Máŋggat sámit, geat leat leamašan mielde stáhta ráđđádallamiin, leat maŋŋá lohkan, ahte sin oaiviliin eai lean makkárge váikkuhus loahppabohtosii, ja vaikko mo de livččege deattuhan iežas oaivila, loahpa loahpas lei okta ja seamma, ledjego sámit mielde ráđđádallamiin vai eat.

Sámedikkis lea dušše okta ollesáigásaš politihkkár, gii oažžu barggus bálkká. Dilli orru eahppevuoiggalaš ja lea čielggas, ahte son dárbbašivččii doarjaga gulahallat Suoma eiseválddiiguin, geaidda sámeáššit eai leat oahppásat. Danin riekteministeriijas galggašiige bargat sámeáššiid ráđđeaddi, guhte veahkehivččii ráđđádallamiin ja skuvlešii válljagottiid ja ministeriijaid sámeáššiide, vai dat livčče buoret ráhkanan. Orru máŋgii Suoma stáhtii boahtimin dego ođđa diehtun, ahte sámitge gávdnojit. Ráđđeaddis livččii heivvolaš skuvlejupmi, dego diplomáhtain muđuige.

Na, sámediplomáhtta, mannebat ii.